Komix The Sims 3 - I can not! 3. díl

22. září 2013 v 17:26 | Cece :** |  Komix - I can not!
Byla jsem strašně naštvaná. Proč mi to mamka neřekla dřív?! Než najde novou práci, to může trvat věčnost... Co když nám dojdou peníze? Co když k nám přijde exekutor? Budu si muset najít brigádu? V tuhle chvíli mi běhalo hlavou miliony myšlenek... Chci už spát. Nechci už přemýšlet, hlavně o tom máminém problému s prací...

A opravdu jsem usnula. Usnula jsem tak tvrdě, že jsem neslyšela budík, a proto mě mamka vzbudila když už Dan šel do školy. Zhrozila jsem se že přijdu pozdě. Proto jsem se rychle oblékla, učesala, a umyla se. Ještě jsem si s sebou rychle vzala kytaru, protože jsem ji chtěla vzít odpoledne do parku. Věděla jsem, že se mi pro ni domů nebude chtít jít. A nezbývalo mi nic jiného, než to vzít na kole, autobus už odjel.

Když jsem šla ze školy, stála tam máma.
Já: "Mami?! Co tu děláš?!"
Máma: "Tušila jsem, že se po tom včerejšku hned ze školy nepřijdeš domů, a ještě někde se zdržíš. Proto mě to nech vysvětlit tady."
Já: "A co mi chceš vysvětlit? Chceš mi snad vysvětlit, proč jsi nám to neřekla dřív, a raději jsi na nás byla hnusná? Víš jak dlouho může trvat než si najdeš novou práci?!
Máma: "Podívej, je mi to líto. Chtěla jsem vám to říct už dřív. V pátek si jeden zákazník našich lázní stěžoval, že jsem prý neposkytla tak dobré služby, jaké by odpovídaly ceně. Byla jsem naštvaná, jak si můžou stěžovat kvůli takovým blbostem. A v Pondělí ráno mi šéf zavolal, že tyhle stížnosti se už několikrát opakovaly, a proto mi dal padáka."
Civěla jsem na mámu, máma civěla na mě. Tohle ticho jsem prolomila.
Já: "Chci jít do parku."
Máma: "OK, uvidíme zítra, já jdu domů."

Když jsem přišla do parku, okamžitě jsem začala hrát na kytaru. Hrála jsem, hrála, hrála, hrála až do večera. Pak jsem si všimla, že mou hru pozoruje syn našeho souseda.

Soused: "Hele, Tino, ehm... jsi Tina že ano? Hraješ úžasně, měla bys v tom pokračovat. Já jsem Greg."
Já: "Jé, ehm... díky Gregu, jestli chcešmůžu tu zahrát i zítra."
Greg: "To by bylo super, dám o tobě vědět kámošům. Přijdu se podívat."
Já: "Jo, super."
Stmývalo se, takže jsem šla do knihkupectví a pak už domů. Chtěla bych se poptat na prigádu a koupit nějaké kytarové texty.

Brigáda byla neúspěšná, ale když jsem vyházela ze dveří, vzpoměla jsem si na Gregova slova. Prý jsem fakt dobrá. Co takhle si vydělávat hrou na kytaru?
Cece :**
 

Mozek říká ne, srdce říká ano - 1. díl

17. srpna 2013 v 22:33 | Cece :** |  Story - Mozek říká ne, srdce říká ano
Rita
Jmenuji se Rita Berensová. Je mi 17 let, a narodila jsem se v Kanadě, v jednom malém městečku poblíž Stratfordu. Ano, toho Stratfordu kde se narodil můj oblíbený zpěvák Justin Bieber. Je velká škoda že se neznáme osobně, když je on nás Stratford tak blízko. Vždy jsem ho měla ráda a na vždy ho mít ráda budu. V jeden den se to změnilo...
V telivizi jsem slyšela, že Justin si dává na chvíli pauzu a jede si odpočinout do rodného Stratfordu. Byla jsem zaslepená touhou potkat Justina naživo tak moc, že jsem se za ním do Stratfordu chtěla vydat. Rodičům jsem nemohla říct že jedu do Stratfordu abych potkala svou životní lásku, Justina Biebera. Řekla jsem, že jedu za kamarádkou.
"Mami, kamarádka má zítra oslavu narozenin. Bydlí ve Stratfordu, mohla bych jet za ní?"
"Dobře, ale máš s sebou nějaký dárek, že ano?" zeptala se máma nedůvěřivě.
"Ehm, no jasně že mám dárek! Co by to bylo za oslavu bez dárků!" vyvalila jsem ze sebe baz zamyšlení.
"Okej... jaký dárek jsi koupila?"
"No, nějakou řasenku, fotku, náhrdelník a knížku." tohle jsem řekla vážně bez přemýšlení. No, vlastně je to to, co mi dala kamarádka k sedmnáctinám.
"Kolik jí bude let?"
"Osmnáct."
"No tak fajn, klidně tam jeď." dokončila rozhovor máma.
"Tak tohle mi už vážně připomíná křížový výslech.
Další den ráno...
Cesta autobusem netrvala moc dlouho, asi tak 20 minut. Když jsem vystoupila z autobusu, hned jsem se vydala na jedno místo poblíž Jussova domu. Chvíli jsem se tak procházela po ulicích, a později jsem zahlédla jednoho moc pěkného kluka s mikinou a kapucí. Vedle něj šli dva velcí chlapi. Hned jsem poznala že je to Justin. Pořád jsem se dívala na toho kluka, abych se přesvědčila, že je to on. Nakonec jsem zakřičela: "Justi..."
Ani jsem to nedořekla, a už jsem ležela na zemi. Hlavou jsem vrazila do sloupu a spadla na zem v bezvědomí.

Komix The Sims 3 - I can not! 2. díl

16. srpna 2013 v 19:40 | Cece :** |  Komix - I can not!
Vstala jsem docela brzy. Bylo 6:00, a já už byla vzhůru a připravena vstávat. Sice se mi do školy moc nechtělo, ale i tak jsem vstávala. Šla jsem se umýt, a pak jsem si šla do kuchyně udělat snídani.

Žádné složité vyvařování - jen vafle, co včera udělala mamka ke snídani. Myslela jsem, že máma nebude doma, ale když jsem dojela, uviděla jsem ji vcházet do kuchyně.

Já: "Ahoj mami, jak to že nejsi v práci?"
Máma: "No, dneska jdu do práce trochu později."
Já: "A proč? Ještě nikdy se to nestalo, a to už v nemocnici pracuješ dlouho."
Máma: "Ehm, nevím, dozvěděla jsem se to řekl před chvílí."
Já:" Tak dobře."
Rychle jsem se převlékla a učesala."
Já: "Já jdu do školy. Ahoj!"
Máma: "Ahoj zlato! A snaž se!"

Ve škole to bylo dneska docela fajn. Ale jak jsem šla ze školy k autobusu, přemýšlela jsem o mámě. Jak ráno uhýbala pohledem... Ještě se nestalo aby šla do práce později.

Když jsem přišla domů, uviděla jsem mámu na gauči u televize.
Já: "Mami?! Proš nejsi v práci?"
Máma: "No víš, Tino... Ach jo. Nemám šanci to skrývat. Vyhodili mě z práce.
Já: "Cože?!?!"
Máma: "Jo, je to pravda. Dnes ráno mi šéf zavolal. Najdu si novou, lépe placenou práci a pak bude zas vše super."
Už tak jsme měli málo peněz, a mamku ještě k tomu vyhodili z práce. Co budeme dělat než si najde novou?
Cece :**
 


Komix The Sims 3 - I can not!

12. srpna 2013 v 17:38 | Cece :** |  Komix - I can not!
Jmenuji se Tina Heart, a miluju hru na kytaru. Na kytaru hraju každý den, 24 hodin denně. Moje máma se jmenuje Emma a miluje vaření a zahradničení. Brácha Dan - je to velký sportovec. Oba musíme mámě pomáhat, protože náš táta je... ve válce. Všichni se o něj moc bojíme, naštěstí nám píše dopisy. Nemůžeme mu odepsat, protože se pořád stěhují. Poslední dopis přišel před týdnem, doufám, že brzy přijde další.

V jedno nedělní poledne chystala máma oběd. Tofu v rohlíku. Mňam! Máma dělá nejlepší tofu v rohlíku ve městě, ale dneska bylo takové... jiné. Nebylo tak dobré jako obvykle. Když jsem chvíli mámu tak pozorovala u vaření, všimla jsem si, že se jí to moc nedaří. Docela se u toho naštvala.

Máma: "Děti, pojďte jíst!"
Přišla jsem ke stolu a sedla si. Máma mi přistrčila jeden talíř s tofu v rohlíku. Brácha Dan přišel k obědu zase mokrý a v plavkách.
Máma: "Danieli! To se nemůžeme alespoň v neděli najíst normálně?! Vážně jsi musel k nedělnímu obědu přijd mokrej a v plavkách? Děláš si ze mě srandu?!"
Dan: "Promiň mami, pak se půjdu hned převlíct."
Myslím, že na něj máma vyjela docela tvrdě. Alespoň na ni to tvrdé bylo.

Přešla jsem ke své druhé oblíbené činosti. Malování. Dokázala bych kreslit klidně i celý den, a to vážně. Bylo teprve 20:06 a máma už na nás křičela.
Máma: "Děti! Běžte už spát! Zítra je pondělí, jdete do školy! Nechci zase slyšet ty kecy že jste unavení!"
Dan: "Ale mami! Vždyť je teprve osm!"
Máma: "Říkám běžte spát!"
Nezbývalo mi nic jiného než jít spát. Máma je dnes nějaká... dívná. Takhle po nás ještě nikdy nekřičela, a to jsme nic tak hrozného neprovedli. Uvidíme zítra. Možná má jen špatnou náladu, každý má své dny.

V noci jsem měla sen o tom, jak fajn by bylo se s mamkou a bráchou jen tak projít do parku. Mamka pořád pracuje, někdy si bere i noční směny aby nás uživila. Táta nám naštěstí nějaké peníze posíla poštou, takže to zvládáme. Ale i tak by taková procházka do parku byla vážně super...
Cece :**

Story - Můj idol Justin

11. srpna 2013 v 19:18 | Cece :** |  Story
První letní den. Jmenuji se Eva Dubnická, jsem z ČR, je mi 15, a mám hnědé vlasy i oči. Toto léto si chci splnit svůj sen. Potkat svého idola, Justina Biebera. Dnes ráno mě napadlo, že bych se s ním mohla spojit přes Twitter. Napsala jsem mu takové věci, jakože je můj idol, vždy jsem ho obdivovala, a taky co bych dala za to, kdybych byla na jeho koncertě. Nevím, jestli odepíše, ale můžu to zkusit. Udělala jsem i video o něm. Byly tam údaje, můj názor na něj atd.... Prostě vše o něm. Vytvořila jsem ho dvakrát, česky a anglicky. Odkaz jsem napsala Justinovi na Twitter. Uvidíme, jestli odepíše. Už je docela pozdě, půjdu si lehnout. Vždy před spaním sním o tom, jaké by to bylo potkat Justina. Jeho plakáty mám po celém pokoji. Mám i některé jeho alba, pouzdro s ním, snapback jako má on... Bylo by to naprosto úžsné, potkat Justina Biebera. Jsem do něj úplný blázen. Najednou se probudím, venku už svítí slunce. Vzbudil mě zvonek. Co to zas bude? Vyhlédnu z okna, a tam vydím kamarádku Tess. Jmenuje se Tereza, ale říkáme jí prostě Tess. Otevřela jsem okno dokořán.
"Ahoj Evo, půjdeš se mnou na zmrzlinu?" ptá se Tess.
"Promiň Tess, ráda bych šla, ale mám něco na práci."
Tím mám něco na práci myslím samozřejmě můj plán potkat Justina.
"Aha, tak ahoj, Evo." řekla Tess a odešla.
Bylo mi trochu líto, že jsem ji takhle odkopla. No, později jí to vysvětlím. Vejdu do pokoje, a zapnu notebook. Když se přihlásím na Twitter, mám chuť skákat na posteli radostí. Justin mi odpověděl! Sice anglicky, ale já si to přeložím. Píše:

Ahoj Evo, moc ti děkuji za krásné zprávy a video. Určitě si zasloužíš se se mnou setkat, a já bych se s tebou taky rád setkal. Měly by ti přít lístky na koncert, který mám za tři týdny ve Vídni. Užij si to. :-) S láskou, Justin Bieber. ♥

Byla jsem radostí bez sebe. Ukázala jsem to mamce a taťkovi, a ti říkali, že bych mohla jet s nimi. Tak tohle je něco. Uvidím Justina Biebera!!!

O tři týdny později...
Právě sedím ve vlaku, směr Vídeň. Pořád tomu nedokážu uvěřit. Je to jako můj nejtajnější sen! Dostala jsem lístky do druhé řady!

Na koncertě...
Koncert je v plném proudu, je to tu opravdu úžasné! Zrovna zpívá písničku As long as you love me. Ale i tak, můj sen pokračuje... Přijde ke mě Justinův manažer. Mluví na mě. (Anglicky, ale já vám to přeložím.)
"Chceš být ta, co už nebude opuštěná?"
"Ano!" vykřiknu.
"Tak pojď za mnou!"
Wow! Tohle je úžasné! Zavedli mě do zákulisí. Byla jsem vybrána jako OLLG! Najednou začně hrát hudba, a vedou mě na pódiu. Já radostí brečím. Justin mi nasadí věnec, podá kytici, políbí mě, obejme, a zpívá jen a jen pro mě píseň One Less Lonely Girl! Mé nejtajnější sny jsou splněny. Tohle jsou ty nejlepší prázdniny. Tento příběh mi dal radu do života. Nikdy neříkej nikdy!

1. článek

11. srpna 2013 v 17:22 | Cece :**
Ahoj,
dnes přesně v 17:15 byl vytvořen blog stories-of-the-sims3.blog.cz. Najdete tu různé komixy a příběhy o The Sims 3. Doufám, že se vám tu bude líbit. ;D
Cece :**

Kam dál